Rok zklidňování a splácení dluhů 2024

Baví mě (poznávat) svět; tak moc, že ani nevím, kdy přestat a odpočinout si. Mám celoživotní tendenci přepínat své síly; a ignorovat vnější signály, že se to děje – od omdlení na přednášce až po náraz do skály na paraglidu. Letos jsem si snad poprvé – díky svým nejbližším – začal zvědomovat hloubku a závažnost dopadů celkové únavy na můj život. Snažím se zpomalit a splácet své dluhy – energetické, spánkové, emoční a bezpočet dalších podobných; je to docela bolestivý (byť stále víc úlevný) proces.

Rád bych i letos sepsal svou bilanci; ale chci být oproti předchozím rokům trochu stručnější. Je to už osm let, co jsem se rozhodl jednu zveřejnit; a protože je čtete a reagujete na ně, dělám to od té doby každoročně (přečíst si je můžete tady: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023). Rád si je po sobě čtu, vracím se v čase a potvrzuji si můj oblíbený citát (asi Kryštofa Kolumba): „Život má větší představivost, než si nosíme ve svých snech.“

Než se pokusím chronologicky věnovat jednotlivostem, chtěl bych vypíchnout to (pro mě) nejdůležitější, co jsem se letos naučil; možná bych to mohl shrnout do otřepané fráze, že méně je někdy více. Chci dál poznávat svět, (vnitřní a vnější) svobodu i lásku – ve Svobodném přístavu, Ježku, se svými blízkými a hlavně sám v sobě – s nadšením, ale s mnohem větší lehkostí a respektem ke svým fyzickým i psychickým možnostem.

Jsem zvyklý za poznání platit bolestí, ale za toto vděčím především svým nejbližším; a to jak pražské smečce, tak i ježčí rodině. Tou bolestí jste prošli se mnou; jsem Vám opravdu vděčný. Díky; snažím se z toho všeho naučit co nejvíc, abych tyhle chyby už nepotřeboval opakovat.

Studio Svobodného přístavu

Studio Svobodného přístavu stále považuji za vlajkovou loď Kanálu Svobodného přístavu; a nepřestáváme tvořit! Těch videí bylo hodně, každý má jiné preference; pro mě osobně jsou důležitá tato: o Ježku s mou blízkou kamarádkou a studentkou Jo, o kulturních válkách s Václavem Szőcsem, první video s Emou, o privatizaci s Dušanem Třískou, o poznávání světa s Aničkou, o (ne)dotacích s Jiřím Syrovátkou, o sebeřízení s Gabrielou a také kontroverzně s Martinou; byť největší dosah měl Martin Rota a Zuzana Majerová.

Stoky Svobodného přístavu

Stoky jsou pilotním projektem Svobodného přístavu; a budou letos slavit desáté narozeniny. Kroutím hlavou, jak ten čas letí… Stoky navštěvuje tisíc až dva tisíce unikátních IP adres denně (měsíčně kolem dvaceti tisíc, za celý rok 2024 skoro sto tisíc) a celkem v nich své texty publikovalo přes 200 autorů, s nimiž opravdu rád tvořím; spíše než vlastní texty teď už pomáhám těm, kdo mají zájem, vyjadřovat myšlenky v co nejkratších textech. Můžete to se mnou taky zkusit xD

Kanál Svobodného přístavu

Kanál Svobodného přístavu má na YouTube skoro 18 tisíc odběratelů; další nás poslouchají jako podcasty či sledují na Odysee (blockchainovou konkurenční platformu k YouTube). Krom výše zmíněného Studia máme i další programy; z nich cítím potřebu připomenout konferenci, přednášku o praktické cestě k ankapu, o vnitřní svobodě, rozhovor s Ondrou Matoušem, přednášku pro křesťanské shromáždění či o adultismu, ale také nejen o anarchii s politologem Janem Charvátem, ač největší dosah měla Pirátská Férovka.

Ježek bez klece

Jelikož jsem se nikdy nezapadl do rodiny, ze které pocházím, vytvořil jsem si spolu s několika nejbližšími před mnoha lety jinou; tehdy jsem poprvé pocítil, co znamená skutečně někam (úplně) patřit. Nečekal jsem, že něco podobného mohu zažít podruhé; ale stalo se to – v Ježku. Za nabídku pracovat v Ježku jsem stále vděčný jeho zakladatelce Gabriele; i za to, že mi každý den pomáhá být nejen užitečnějším pro Ježka, ale také se vším, s čím se v životě potýkám. Ano, Ježek je pro mě i místem, kde se neskutečně rychle učím o svobodě, spontánním řádu, decentralizovaných systémech a anarchii, kde spojuji své teoretické znalosti s praktickým sebeřízením; především jsem však součástí ježčí rodiny, kterou miluji – i proto mi nedává smysl zakládat „pražského Ježka“ či jít učit jinam, jak mi čas od času navrhujete. Naopak potřebuji najít rovnováhu v tom všem, co dělám, a zpomalit; což je – a bude – asi na dlouho, pročež opravdu děkuji za trpělivost všem lidem v mém blízkém okolí.

Gabriela a Urza s láskou ke svobodě a učení (se)

I v roce 2024 jsme s Gabrielou – zakladatelkou Ježka bez klece – besedovali v ČR i na Slovensku (záznamy některých vystoupení najdete v Kanálu Svobodného přístavu); mimo jiné i s ohledem na mou potřebu zpomalit jsme jich však realizovali méně, což se bude nejspíš týkat i příštího roku.

Přednášky Svobodného přístavu

Cyklus Anarchokapitalismus, jenž běží už osm let (začal v Paralelní Polis, pokračoval v klubu (de)Centrála), se nyní koná v Baru Behind the Curtain; krom toho pokračují naše setkání u Cherubína i přednášky ve školách a na dalších místech.

Zrzka a Matfyzák

Se Zrzkou tvoříme přes dvanáct let (což mě posunulo asi víc než cokoliv jiného, za což jí tímto z celého srdce děkuji); z toho už přes tři roky online videa. Někteří z Vás o nás však projevili zájem i mimo kyberprostor; občas tedy vystupujeme i živě a v příštím roce byste se snad mohli dočkat našeho seberozvojového víkendu – ještě s Jíťou (podrobnosti se určitě dozvíte včas).

Komiks Svobodného přístavu

Věřte nebo ne, na komiksu stále pracujeme; nápad z roku 2018 začíná po několika pokusech s několika různými týmy dostávat první skutečný (i grafický) obrys. Je zatím neskutečně moc práce; a na výsledku je i přesto vidět, že to děláme poprvé. Ale jak jinak se člověk cokoliv naučí, než že to prostě začne dělat? A my děláme; doufám, že spolu se scénáristkou Jíťou (které krom scénáře děkuji i za to, že při mě i přes všechny těžkosti pořád stojí a nevzdává to) a grafičkou Janou (té krom kreslení děkuji také za IG a merch Přístavu) něco vypustíme v příštím či přespříštím roce.

Konference Svobodného přístavu

Tématem Konference Svobodného přístavu 2024 byly technologie z hlediska svobody; můj výstup někteří označují za technooptimistický, byť já jej tak nevnímám.

Příští konference se bude konat 22. února 2025; jejím tématem budou kulturní války. Ty chceme ukázat z mnoha různých úhlů – konzervativního (tedy že progresivismus je proti svobodě), progresivního (tedy že konzervativismus je proti svobodě), ale také z pohledu odpůrců (tedy že kulturní války jako takové jsou proti svobodě). Jako vždy platí, že na konferenci může přijít celkem kdokoliv „z ulice“, není potřeba hlubších znalostí tématu; tak neváhejte a zaregistrujte se!

Spontánní řád

Ve shrnutí roku 2023 jsem napsal, že bych během roku, co právě uplynul, rád přišel s uceleným výstupem ze zkoumání rozhodovacích procesů a tvorby pravidel ve školách založených na sebeřízeném vzdělávání; to mě totiž velice posouvá ve studiu decentralizovaných společenských systémů, jemuž se intenzivně věnuji dobrých patnáct let. Zatím se tak nestalo; nicméně jsem navštívil další školy a doufám, že v následujícím roce už to téma skutečně nějak zpracuju.

Personální změny v Přístavu

Terezka se rozhodla opustit Svobodný přístav; jsem jí vděčný za vše, co se mnou vytvořila, a doufám, že se bude mít krásně. Dveře v Přístavu má navíc stále otevřené v tom smyslu, že pokud bude chtít publikovat nějaký obsah, rád jí k tomu dám prostor a dosah; snad toho někdy využije.

Její místo v oblasti tvorby převzala Ema z Ježka; líbí se mi, že se nebála do toho jít (i přes nervozitu před kamerami se stále otrkává) a mám moc rád její nápady. Administrativní činnost teď místo Terezky dělá Iveta; tu před kamerami neuvidíte, jelikož chce zůstávat v pozadí, nicméně někteří podporovatelé už s ní začínají pomalu komunikovat ohledně praktických věcí.

Volby

Strana „Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou – najdete ji na webu www.urza.cz.“ kandidovala v eurovolbách; poměr cena/výkon se díky nízké ceně za podání kandidátky ukázal velice příznivý.

Dům Svobodného přístavu

Dům Svobodného přístavu je sebeřízený projekt propojující lidi kolem bývalého Svobodomu se sledujícími Svobodného přístavu; jeho jedinečnou atmosféru tvoří dle mého názoru z velké části právě spojení dvou různých (byť ne zcela odlišných) světů. Chcete ji také ochutnat? Budeme vyhlašovat (minimálně) letní pobyt; máte-li Facebook, můžete se připojit do naší skupiny nebo sledovat plánované akce v událostech Svobodného přístavu.

Rozpočet Svobodného přístavu

Děkuji všem podporovatelům Svobodného přístavu, že jste nám pomohli překonat loňskou krizi; náš rozpočet je teď více méně vyrovnaný. Samozřejmě nemáme peněz na rozdávání a jsme rádi za každého, kdo se také rozhodne nám přispívat; hluboce si však ceníme každého, kdo vyslyšel naše volání a pomohl nám, když bylo nejhůř!

Urza.cz

Stránky Urza.cz mají každodenní návštěvnost v jednotkách tisíc unikátních IP adres, měsíční pak v desítkách tisíc a roční návštěvnost pomalu narůstá (letos překročila dvě stě tisíc); stále pracuji na postupné reimplementaci webu, leč pro ostatní – pro mě zajímavější – aktivity stihnu udělat každý rok jen kousek.

Mises.cz

Ač Terezka opustila Svobodný přístav, stále spolu spravujeme web Mises.cz. Texty tam sice už nevycházejí pravidelně; čas od času však něco vyjde. Budeme rádi, když nám pošlete i své texty; necítíte-li se jistí v kramflecích, můžete mě požádat o pomoc s jejich tvorbou, vnímám to jako součást své práce pro Mises.

Životní výzvy

Loni jsem psal o nutnosti více odpočívat a lépe sladit svůj život mezi Prahou a Brnem; myslím, že jsem na tom – a mnohém dalším – dost intenzivně zapracoval, ale i tak cítím, že je to spíš začátek… Především ale potřebuju neusnout na vavřínech a nezačít se přetěžovat hned poté, co si trochu odpočinu (tak to zatím dopadlo pokaždé); potřebuju dál platit své – energetické, spánkové, emoční a další podobné – dluhy.

Závěr

Díky roku 2024 snad poprvé skutečně čelím něčemu, čemu jsem doposud utíkal; přetěžování teď vnímám jako jeden z hlavních problémů ve svém životě. A budu se ze všech sil snažit, aby to tak vydrželo i poté, co se vyhrabu z toho nejhoršího; potřebuji celkově zpomalit.

Jsem vděčný za vše, co prožívám; jsem rád za každého, kdo je na nějaké úrovni se mnou – ať už fyzicky, duševně, duchovně nebo třeba „jen“ tím, že je i pro něj důležitá svoboda či láska, kterou žije a poznává. Toužím se posouvat a růst; chci vyjádřit vděčnost Bohu za všechny jeho dary tím, že si je budu s láskou užívat.